Anetka a lívance

Další příspěvek z vařby od Jenicha včetně jeho fotodokumentace a komentáře.

 "Koupil jsem si novou keramickou pánev a jako první test na ní udělal palačinky. U dětí se setkaly s kladnou odezvou a vyžádaly si na příště lívance.

To už je, alespoň pro mě, vyšší level, ale jako lívancová lama jsem to bral jako výzvu. Obě babičky dělají lívance luxusní a konkurovat jim půjde jen velmi těžko. 
Recept a suroviny jsem nastudoval na internetu (0,5 l mléka, 20 g droždí, 2 vejce, 300 g polohrubé mouky, lžíce cukru, špetka soli) a Anetka se přihlásila jako dobrovolník na přípravu těsta. Prý to zná od babičky. 
Přečetl jsem jí doporučený postup, který smetla ze stolu slovy: “babička to dělá jinak” a jala se míchat. 
Nejdřív droždí s cukrem a pak přidala postupně zbytek. 

A pak jsme kynuli, k čemuž jsem si otevřel svijanského Rytíře. Doporučuju! Kynutí jde pak samo.

Nakonec jsem ve skříni vyškrábl zaprášený lívanečník a tak keramika dostala volno. V první várce jsem vychytal dávkování a pak už to šlo jedna báseň.

Rozmíchali jsme polotučný tvaroh s trochou mléka a otevřeli německá povidla. Tady bych doporučoval nešetřit, protože ta česká (nejen od Hamé) obsahují na vagón povidel dvě švestky a tunu škrobu. Ble.

Děti si lívance ozdobily samy a i přesto, že těsta bylo hodně, jsem ke konci měl strach, že na mě nezbyde. Naštěstí zbylo. 

Všem chutnalo a dostal jsem pochvalu. To mimo jiné znamená, že příště budu zase dělat lívance já. Kdybych je neuměl, jako drtivá většina mužské populace, mohl jsem místo jejich přípravy koukat na TV. Tak teď nevím, jestli mám bejt spoko. No asi jo ;)."

Posílejte fotky svých vařeb s receptem nebo bez a jako vždy

VAŘBĚ ZDAR!