Polévku z dumlíku
si pamatuji z dětství. Vařila se u nás většinou na podzim, kdy je doba jeho
sklizně.
Připravím si mrkev, brambory, dumlík (tak se v Krkonoších nazývala starobylá žlutomasá odrůda tuřínu) a divoké koření. Nevím proč není běžně k sehnání. Čistě náhodou jsem ho po letech sehnal v Globusu. A měl jsem z něj velkou radost
Dám si do
hrnce vařit vodu, přidám koření a sůl.
Než se mi začne voda vařit voda, nastrouhám všechnu zeleninu.
Zkusil
jsem struhadlo, které připraví hranaté nudličky (Julienne), ale není to ono.
Nejlepší je klasické struhadlo a to velká oka, a nastrouhat nahrubo.
Nastrouhanou
zeleninu přidám do vody a uvařím doměkka. Kousek másla neuškodí.
Kdo má
rád uzené tak může přidat třeba uzený bůček nakrájený na kostičky – přidávám ho
před zeleninou. Pokud byste chtěli polévku hustší tak přidejte jíšku.
vařím pod pokličkou
Protože
jsem jí chtěl dát ochutnat Albíkovi, tak byla bez uzeného a dosolil jsem si ji
až v misce.
Chutnala
mu ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat